Light Grey Pointer

čtvrtek 24. prosince 2015

Velká ségra vypráví pohádky: Slony, myška a kopec zmrzliny

Velká ségra vypráví pohádky


Slon, myška a kopec - zmrzliny

"Slona a myška aby žili spolu? Kdo to kdy viděl?" zašeptal můj malý bráška, když jsem začala vyprávět příběh o spolubydlících, slonu a myšce.
"Já ano!" Řekla jsem mu. "A jestli chceš vědět, co se stalo, tak už si lehni a poslouchej!"
Bráška si lehnul, zavrtal se do peřin a sledoval mě svýma šedýma očima. Konečně jsem mohla začít vyprávet...

Žili byli jednou jedna myška, docela malinká, a jeden slon, pěkně obrovský. Bydleli spolu ve stodole, protože slon by se do díry ve zdi, jakou má i Jerry, nevešel. Hezky si tam lebedili a dívali se spolu na televizi. To bylo vždycky složité, protože slon měl rád hokej, ale myška zase raději koukala na Smíchov. Jednou, když opět televizi raději vypnuli, než aby se hádali na co budou koukat, uslyšeli ránu. Ozvala se zvenku a oba se podivili, co se to asi děje. Slon šel napřed a myška cupitala za ním. Jakmile ale slon otevřel vrata, stodola se otřásla a na hlavu mu dopadla hromada hnědého sněhu. Myška se začala nekontrolovatelně řechtat. Slon si znechuceně odfrkl a chtěl ten divný sníh ze sebe shodit. Než to ale udělal, ochutnal ho. Když už měl v puse první sousto, musel prostě pokračovat, tak moc mu to zachutnalo.
"Fuj, co to děláš!?" křikla na něj myška, ale jemu to bylo jedno. "Nejez to bude ti zle. Vypadá to jedovatě!" myška na něj lametovala stále dokola, až to slon nevydržel a shodil na ni kus toho prapodivného sněhu, ale jak tak myška pořád koukala nahoru na slona a lamentovala s otevřenou pusou, většina té divné věci jí dopadla přímo do pusy.
"Blé!" vyprskla myška, ale pak se zarazila a začala se taky ládovat sněhem.
Když snědli závěje, které měli kolem domu, celý udýchaní sebou praštili do trávy, který byla ještě umazaná od toho sněhu.
"To byla mňamka." vzdychl slon slastně. "To nemohl být sníh, ten mi nechutná."
"Taky že to bát nemohl. Bylo to hnědé, zmrzlé, chutnalo to jako čokoláda a bylo to sladké jako malina..." usmála se myška.
"Už vím, už vím!" začal slon křičet. "Už to mám!"
"Co máš?" ptala se myška udiveně.
"Je to zmrzlé, sladké jako malina a chutná to jako čokoláda. Budeme tomu říkat zmrzlá čoklina"
Myška ho chvíli nepřítomně pozorovala a přemýšlela. "Myslím," prohlásila po chvíli. "že čokoládová zmrzlina zní líp."
Slon se zamyslel a přikývl.
"Jo, objevili jsme zmrzlou čoklinu, teda vlastně čokoládovou zmrzlinu."
A to je příběh o tom, jak se objevila čokoládová zmrzlina a kdo ji pojmenoval.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Budu moc ráda za každé Vaše slovíčko!